DRÁTENÍČKY - PRŮVODCE
(775 m n. m)

Horolezecká škola Vysočiny.

Aleš Zavadil

Hřebenovitý útvar asi 200 m dlouhý, běžící ve směru J- S, je na vrcholu zalesněného kopce mezi obcemi Blatiny a Samotin. Leží v centru CHKO Žďárské vrchy a pro svou polohu a pro blízkost horolezeckých chalup" je nejnavštěvovanějším terčem Žďárských vrchů.

Drátník (775 m n. m.) tvoří několik věží v jižní části se stěnami 30-35m vysokými. Severní část tvoří menší věže se stěnami 6-12 m vysokými. Na všech věžích jsou lezecké cesty převážně ve strmých až svislých západních stěnách. Východní stěny jsou (s výjimkou Orla) povlovnější. Severně od hlavního hřebene jsou dvě menší věže, Archa a Pagoda. Západně, asi 50 m od hlavního hřebene, je dvojvěžka Pašerák a Zastzrčená skalka. Pod západními stěnami Drátníku vede čer. zn. tur. cesta. Ze Sněžného k Devíti skalám. Pro nebezpečí zříceni se turistické výstupy na vrchol Drátníku nedoporučují.

Drátník je chráněný přírodní výtvor, horolezecká činnost není omezena.

A. Sokolí věž a Otoman

Popisy lezeckých cest začínají Z stěnou Sokolí věže, tzv. Sokolí stěnou, lezecky nejvděčnější a nejvíce lezenou a pokračující směrem dopr. kolem celého masívu.

Normální cesta na vrchol Drátníku vede od Z po svahu k tunelu, průlez na druhou stranu, dol. podél stěnek a ve zpětném směru na hřeben. Přes věžku a střední hřeben do štrbinv Borůvkáře. Po exponovaném hřebeni (l) Dromedára na nejvyšší vrchol Drátníku.

SOKOLÍ STĚNA

50 m široká a průměrně 35 m vysoká Z stěna Sokolí věže. Spodek střednl části tvoří strmý skalnatý svah o výšce 5 až 8 m, který přechází ve vlastní stěnu, vysokou 10-25 m. Spodní partie stěny jsou přeťaty šikmo dopr. běžící štěrbinou. Hlavním vrcholem stěny a celého masívu je blok Sokol, vpr. od něho je nižší blok Otoman. Mezi nimi je plošina Stůl a štrbina Proluka s malým skalním oknem.

1. Borůvkář. Obvyklá sestupová cesta. l-II; novoměstští turisté, kolem r. 1940.

2. Brňáček.   II.

3. Ptihula.    III; M. Drahný, 1967.

4. Prvňák.   Po skloněných plotýnkách a nepříznivě vrstvených stupních pod svislou stěnku, přes ni přímo (t.) a dol. přes převísek na hlinitou lávku. Z ní šikmo dopr. po plotýnkách na l. okraj vrcholového hřebenu. III; J. Krejci - A. Zavadil, 28. 6. 1959.

5. Černý převis. -IIIA,;Z.Kocholat- J.Wmter,12.8.1963.

6. Obkročák.   Středem oblého pilíře a žlábkem do zářezu, z něho dopr. stěnkou na žebro, po jeho ostří a svislou stěnkou pod převísek, dlouhý krok v expozici dol. na římsu a po plotýnkách s lištami na vrchol. hřeben. III; J, Krejčí - M. Švorčíková, 31. 8. 1958.

7. Starosta. Po pilířku a přes převísek na spodek svislého žebra (kr.). Zl. (t.) na jeho temeno, dol. do přev. stěnky a po lištách šikmo dopr. a vzhůru na plošinku pod převisy. Dol. přes přev. blok (exp.) na úpatí žlábku (borovička) a jím na plošinu vl. od vrcholového bloku. III; M, Ševela - V. Vorlíček, 14. 10. 1956.

8. Generálka. Po pilířku č. 7 přes 3 přev. bloky na plošinku. N.t. přímo vzhůru na vytlačující římsu a z ní dopr. na přev. stěnu vrcholového bloku a tou n.t. na jeho vrchol. IV-V. R.Fürst – A.Špinar, 10.5.1963.

9. Sokol. Z kouta dopr. přes převísek do dlouhého zářezu se šikmými římsami a jím až pod 2 výklenky (v horním bývalo sokolí hnízdo). K okraji hnízda, odtud po lištách exp. T šikmo dopr. do koutka a jím na římsu pod plošinou Stůl. Horní varianta: z plošinky pod hnízdem šikmo dopr. a vzhůru na pr. okraj lišt a po nich do koutka a na římsu. III+. A.Zavadil, 1955.

9a. Sokolí varianta. Z hnízda (č.9) přímo vzhůru úzkou přev. spárou a vzporem na skloněnou plošinku těsně pod vrcholovým blokem. A₁. 6+. R.Antoníček – J.Kuchovská.

10. Šerif. Přes 2 přev. bloky a po šikmém pilíři pod mělký hladký zářez. Zářezem n.t. pod svislou stěnku a tou na vodorovnou římsu. Po ní krok dopr. a přímo vzhůru téměř svislou plotnou se sporými chyty, pod přev. blok a přes něj poněkud zleva na římsu pod plošinou Stůl. Velmi hezká cesta. IV. V.Horn – O.Palínková.

11. Schody. II. A.Zavadil, 1951.

12. Petr. Z malé plošinky středem strmých ploten a přes vysoký hladký stupeň pod strop a zl. nad něj, krok dopr. pod převis a přímo přes něj, po hraně pod přev. ostří, pod ním exp. překrok dol., zpět na hranku a po ní na temeno vrcholového bloku Otoman. Hezká vzdušná cesta. III. j.m.IV. A. Zavadil, 1953.

13. Pavel. N nad předskalím pod žebrem. Hladkou svislou hranou do stěnky vpr. od žebra, koutem pod převis a přes něj dol. na žebro. Vpr. od přev. ostří krok do trav. žlabu, vzhůru na římsu, hladkou stěnkou těsně vpr. od ostří pod převísek, 1 m v hladké stěně dopr. a vzhůru přes hranu na temeno bloku Otoman. IV; R. Heřmanský - J. Hrbotický, 8.7.1956

14. Galérka.   - II; A. Zavadil, 1953.

15. Otoman. Po skloněné plotně, svislou stěnkou a oblou hranou vl. od pilíře na hladkou šikmou plošinu pod převisem, přes něj v. t. po špičatých blocích na římsu a dol. přes přev. stupeň (t.) k úpatí trav. žlabu. Dol. přes 2 vysoké kolmé stupně pod strmou stěnku a jejím středem šikmo dopr. na temeno bloku Otoman, IV; A. Jajtner - A, Zavadil, 1953.

16. Chrudimák.   Svislou stěnkou za hladkým koutem n. t. asi 6 m vzhůru, t. překrok dol. na hladký blok a šikmo dol. pod menší převísek. Přes něj přímo vzhůru do stěny a tou na 1. okraj rampy. Z ní n. t. šikmo dol. přev. stěnou na 1. okraj plošiny Pláž a ke kruhu. V. M. Schwarz - V. Tsitel, 25.7.1965.

Varianta Smetákův strop. Spodním koutem n. t. stále vzhůru až pod mohutný převis a n. t. přímo přes něj na skloněnou plotnu (stromek). Stěnou vzhůru na rampu. V+,F. Čermák - M. Palán, 23. 5. 1971.

17. Diretisima. Přev. opačně vrstveným žebrem n. t. k 1. sk. přes oblý převis na šikmou lávku (tudy vede . 18), z ní mírně přev. stěnkou v. t. přímo vzhůru a přes převísky na rampu. Dále komínem jato č.18. V; P. Boril - J. Putna, 1969.

18. Lumpárna.   Stěnou vpr, za hranou nad úroveň stropu vl. překrok dol. na římsu, po strmých plotýnkách t. do mlělkého vhloubení a dále na lávku. Z ní šikmo dopr. do stěny a vzhůru přes převísek na rampu. Z ní přes vysoký stupeň pod komín, jeho pr. čelistí a nakonec vnitřkem na plošinu Pláž (kr.). Upozornění : ve spodní časti jsou nutné co nejdelší smyčky! – IV. V. Vorlicek - A. Zavadil, 4. II. 1956.

19. Diagonala.    II-III; novoměstští horolezci, kolem r. 1960.

ŠEDÁ STĚNA

Nižší, poněkud dovnitř vpadlá stěna mezi Sokolí a Orlí stěnou. Její hřeben klesá dopr. do sedýlka při Orlí věži. Spodky jsou většinou přev. Střed protíná šikmo dol. běžící lávka zvaná Smetiště. Stěny nad lávkou jsou rovněž přev. Spodek č.18 je již v Šedé stěně.

20. Štrbina. Od nástupu společného s cestou č. 18 poněkud dopr. po oblé hraně s plotýnkami pod hladkou přev. stěnu vl. pod ní šikmo dopr. přes hladký stupeň a po šikmé plotně na 1. okraj lávky, z ní silně přev. příznivě vrstvenou stěnkou do štrbiny na 1. okraji hřebínku Koník. III-IV. V. a B. Vorlíkovi, II. 8. 1957.

21. Hrejsík. Hladkým vytlačujícím koutem n. t. mirně dol. sokolíkem na poličku se smrčkem a dále zhruba středem mezi Štrbinou a Netopýrem zarostlým terénem s dunivými bloky pod svislou vrcholovou stěnku. Tou n. t. poněkud vl. na hřeben. V. J. BrheI - F. Trefulka, 1979.

22. Netopýr. Hlubokým přev. koutem n. t. do jeho pokračování v podobě vhloubeni a po plotnách na hlinitou lávku. Z ní přes stupeň do vyklenku a přes silně přev. bloky na hřeben. IV+. V. Kulendik, 30.9. 1962.

23. Sedýlko. Přes převísek do mělkého vhloubení, přes přev, koutek a po plotýnkách na hlinitou lávku, přes vysoký stupeň do žlábku vpr. a jím do Sedýlka. IV. B. a V. Vorlíčkovi, 8.5.1960.

24. Podsedek.   - II.

B. Orlí věž

ORLÍ STĚNA

Mohutná Z stěna Orlí věže, 28 m vysoká, svislá a prostoupená četnými převisy. Vrcholí v 1.části a odtud se hřeben snižuje dopr. přes štrbinu Orlíku k bloku Zákusek. Za štrbinou Padáku na samém okraji stojí volně ohromný hranatý blok zv. Seismograf. Od něho padá dolů ostrá přev. hrana, tvořící pr. bok stěny. Sestup slaněním ze Sedýlka kde je osazený slaňovací kruh.

25. Pekelnik.   Mechovitou stěnou tzn. vl. od kouta na hlinitou lávku, po hladkých plotýnkách pod přev. kout. Tímto n. t. na skloněnou plošinku nad ním a pod přev. okrouhlý blok. VI. t. nad něj, plotýnkou na hřeben a po něm dopr. na vrchol. - 5+. J. Krejci -M. Schwarz, 30.7. 1966.

26. Mechař. Nástup 1 m vpr. od 1. rohu stěny. Přes hladký blok nebo lehčeji koutem zpr. pod přev. roh. kolem něho překrok šikmo dol. za hranu, stěnkou a ostrou hranou na malou kazatelnu (jišt.). Odtud přímo vzhůru přes mohutný převis a po římsách pod strop. Přes něj vzhůru a dol. na úzkou římsu a z ní poněkud zpr. přes převísek na plošinku těsně pod vrcholem. Krásná vzdušná cesta, nejmohutnější na Drátníku! IV. J. a K. Mládkovi, 9. 8. 1959.

27. Orlík. „Historická cesta“ první průstup Orlí stěnou. Přes přev. růžek na římsu krok dopr. a přes vysoký stupeň a šikmé plotýnky pod přev. stěnu. Trhlinkou šikmo dopr. (sokolíkem) nebo jemnou stěnkou vpr. na začátek římsy, po ní v expozici šikmo dopr. přes těžký převis, svislým vhloubením po římsách pod přev. vrcholovou stěnu a pr. stěnkou kouta šikmo dopr. do Štrbiny v hřebenu. IV . V. Vorlíček - A. Zavadil, 23. 9. 1956.

28. Rorejs.   Jako č.27 až k začátku římsy. Odtud šikmo dopr. n. t. převislým výklenkem (ne koutem vl.) do ploten, jimi v. t. nejprve přímo vzhůru a pak šikmo dopr. na hřeben vpr. od zubu. Lezecky nejvelkorysejší cesta na Drátníku a jedna z nejvelkorysejších na Vysočině! V. P. Bořil - V. Pípal, 8.6.1968.

29. Mahulena. Jako č.30 na horní plošinku, z ní dol. spárou v přev. stěně po skobách vzhůru asi 4 m, krátký T šikmo dol. a vzhůru do kouta v hřebenu. IV A₁. (7-); A. Špinar - Z. Tománek, 1964. 7-. J. Šustr a druh, 1982.

30. Jestřáb. Jako č. 27 přes přev. růžek a vysoký stupeň, odtud šikmo dopr. po plotnách na plošinku, z ní přev. odštěpem na další plošinku. Z ní přímo vzhůru přes přev. blok do přev. hrany a šikmo dol. přev. stěnkou na římsu pod vodorovnou spárou. Odtud n. t. šikmo dopr. přev. stěnkou na římsu a vzporem na temeno bloku Zákusek. IV. F. Blažek - A. Zavadil, 7. 7. 1957.

31. Hlinecká spára. Z předskalí podél spárky dol. přes převísek s chycením u kr. (čistě n. t., poprvé J, Rybička, 9. 5. 1972), vzhůru a dopr. na malou lávku, stěnkou vzhůru, 2 m dopr. ke 2. kr. a ke 3. kr. pod přev. zářezem. Tímto zářezem n. t. na malou kazatelnu, z ní n. t. podél přev. spáry, která se výše lomí dol. Stále podél spáry po lištách na vrchol bloku Seismograf. Krásná vzdušná cesta! V A₁ (5+). J. Braun - J, Sodomka, 1964.

Lokotka. V+. P. Bednařík - J. Hýsek, 1980.

32. Švec.   Po 1. hraně na mohutný odštípnutý blok. Z 1. okraje bloku přes přev. trojúhelníkový blok na přev. hranu a po ní pomocí skob na římsu vpr. od hrany. Z ní opět po skobách přev. hranou na Seismograf. Vzdušná cesta! IV A₂ (5); M. Jochman - J. Přibyl, 7. 8. 1986.

JIŽNÍ VÝŠVIH

33. Padák. -Il; A. Zavadil, kolem r. 1940.

34. Hřebenovka.    II-III; A. Zavadil a druhové, po r.    1945.

KRAKONOSOVA ZAHRADKA

Hluboká rokle pod V stěnou Orlí věže. 14 m vysoká stěna je téměř celá porostlá lišejníkem a ochránci přírody nepovolují průstupy ani při sestupu.

Západní stěny Severních věžek (C - F)

C. Kosá věžka

Široká věžka kuželovitého profilu, nápadně šikmo dopr. vrstvená.

35. Šufle.   IV.

        Špičáček.     II.

D. Opičí věžka

Malá věžka, rozdělená v l. polovině hlubokým zářezem.

36. Sráč.   IV.

    Opičák. IV.

38. Skok. III.

    Mravenčí II

E. Indiánská věž

Dosti široká věž se svislou stěnou, proťatá šikmým komínem.

39. Hrana. III

40. Černá spára. IV+.

41.Manitou. –IV+.

     Černoch.   II.

42. Mulat. III.

43.   Myška. V.

44.   Sněhurka IV+.

45.   Tágo.   II.

        Trpaslík. II

        Páleňák. II.

F.Zbojnická věž

Široký útvar se svislými stěnami (12 m) a mohutným žebrem v 1. části.

       Legrácka. Il. J. Přibvl.

       Bádavá. II.

45.   Fousatá. IV+.

46.   Julie. V.

47.   Romeo. V-

Lumpík. IV

48.   Kňof.   - III.

49.   Lupič. III+.

50.   Zbojník. III.

51.   Anarchysta. IV.

52.   Lotr. IV-

53.   Šturmovík. III+.

OTOVA STNA

Trávou, mechem a lišejníkem porostlá Z stěna středního hřebenu.

54.   Tunel. IV.

55.   Vašek. IV.

G. Pašerák a Zastrčená skálka

Výrazná dvoivěžka v Z svahu. Tvoří ji vlastní Pašerák s 12 m vysokou, svislou a u spodku přev. dolní stěnou a o něco nižší Zastrčená skalka. Věžky jsou odděleny hlubokým komínem a štrbinou. Výstupy bvly uskutečněny v l. 1971-1976.

56.   Chodecká. II.

57.   Samotářská. IV.

58.   Cesta lásky. IV.

Dája.

  Nevlídný komín. II.

59.   Probuzení. V.

60.   Humusová. III.

H. Archa

Nízký, neobyčejně rozeklaný hřebenovitý útvar, porostlý mechem a stromky. Výstupy v r. 1974 uskutečnili M. Peč a R. Prokop.

Předpotopní. I-II

Žíznivá.

Smuteční. IV+.

CH. Pagoda

Kompaktní věž s přev. náhorní J stěnou, vzniklou odpadnutím plochých balvanů, které pod ní utvořily několik velkých dutin. Výstupy byly uskutečněny v l. 1959- 1975.

           Houbař.   II.

          Mykolog. II.

61.   Buddha.   III.

62.   Šarpa. IV.

63.   Sardár. IV+.

64.   Plecháč.

65.   Muezzin. IV A₁.

66.   Přes jeskyňku. III

67.   Loupák. III+.

68.   Kmet. V.

Kamarád. A₂.

claudiusbuh@seznam.cz